K postupu mezi elitní čtyřku scházelo 13 kuželek

24.10.2010 21:45

S krásnými vzpomínkami na loňský úspěch v Apatinu a s přáním zažít něco podobného i letos se tým blanenských kuželkářek vydal v noci na středu 6.10.2010 na bez mála 1 000 km dlouhou pouť do chorvatského Splitu, hostitele Evropského poháru družstev. K místu ubytování v osadě Orij jsme dorazili přibližně hodinu po poledni. Pomineme-li slavnostní zahájení, které ve stísněných prostorách kuželny stejně postrádalo smysl, čekalo nás odpočinkové odpoledne, jež mnozí z nás využili k vyzkoušení stále ještě teplé mořské vody.

První hrací den se na drahách, které se svým vzhledem (nikoli však výkony) podobaly těm apatinským, se jako první představila Zdeňka Ševčíková. Svědomitou hrou se držela na dostřel od souběžně hrajících hráček. Šance na dobré číslo zadupaly až katastrofální plné na třetí dráze (69). 524 kuželek, které v součtu porazila, se nakonec ukázalo jako výkon, jímž disponovaly i ty nefavorizovanější celky. Hra naší druhé hráčky, Soni Lahodové, se vyznačovala poměrně stabilní hrou do ulice. V dorážce přesto často zůstávaly jedním hodem neřešitelné sestavy. Jejích 535 jsme i tak považovali za dobrý počin. V podvečer nastal čas pro nováčka v týmu – Janu Koplíkovou. Po nervózní hře do plných na první dráze přišla slušná dorážka. V druhé třicítce už plné vypadaly lépe, a tak se očekával výkonnostní postup, avšak tři nepovedené otvírky pajšlem (z toho dva čisté) ho znemožnily. Rozhodlo se o střídání. Nastoupila Dana Musilová. Ani ta se však se záludnostmi drah nevyrovnala a zejména absence dobrých otvírek jí neumožnila číslo vylepšit. Obě holky daly dohromady 494 kuželek. Zuzana Musilová se na postu čtvrté hráčky nenacházela v jednoduché situaci. Odhodlání zlepšit naše postavení jí přesto nechybělo. Hned první dráhou naznačila, že bychom se konečně mohli dočkat výkonu, který by nás vyzvedl do vyšších pater tabulky. Její nadšení pro hru se však postupně vytrácelo. 532 byl na tuto kuželnu slušný výkon, ale Zuzka od sebe určitě čekala víc.

Po čtyřech hráčkách jsme drželi 8. příčku se ztrátou 67 kuželek na 4. příčku. Taková ztráta se zdála být nesmazatelnou, a na postup tak prakticky nikdo nepomýšlel.

Druhý den se s cílem napravit týmu pošramocenou reputaci do hry pustila zřejmě nejostřílenější blanenská hráčka – Lenka Kalová. Svoje zkušenosti dokázala na této kuželně dobře prodat a na druhé dráze se jí dokonce podařilo to, o čem si mohly nechat ostatní holky jen zdát, zahrála plné přes 100. Celkově na konto týmu připsala 554 kuželek, čímž nás v podstatě vrátila do hry. To jsme ale kvůli značně opožděné aktualizaci průběžných výsledků ještě netušili. Poslední místo v sestavě obsadila na své přání Kamila Šmerdová. Navzdory ne příliš nadějné situaci týmu dřela a za hlasité podpory hlediště se jí bezchybnou hrou podařilo nahrát 538 kuželek. I když naděje umírá poslední, my moc nadějí neměli. O to větší bylo překvapení, když jsme si spočítali, že nám postup mezi elitní čtyřku unikl o pouhých 13 kuželek. V tu chvíli zmizel z našich tváří úsměv. Překousnout tak těsný rozdíl nebylo snadné.

S časovým odstupem jsme však uznali, že umístění na 5. příčce s celkovým výkonem 3177 kuželek rozhodně není žádnou tragédií. Zaostaly za námi celky s hodně zvučnými jmény, kupříkladu náš loňský soupeř z finále Poháru NBC – rumunské Ploiesti.

Lukáš Hlavinka

Zpět

Vyhledávání

© 2008-2017 Všechna práva vyhrazena. Datum poslední aktualizace: 22.9.2017